Většinou stačí velmi málo: po delší době zatopíte ve víkendovém objektu a místností najednou poletuje motýl. Setkání s živým motýlem v sychravém podzimním dni či dokonce během zimy, bývá pro mnohé chataře a chalupáře velkým překvapením. Po prvotním údivu většinou následuje zvědavost, kde se motýl vzal (přiletěl? vylíhl se?) a vše korunuje snaha o jeho záchranu.

Odpovědi najdete v článku Radky Pálenikové na iReceptáři http://www.ireceptar.cz/zvirata/hmyz-a-bezobratli/co-delat-kdyz-probudite-v-zime-motyla/

Kriticky ohrožený. Obývá ochranářsky i sběratelsky zcela opomíjené biotopy, o jejichž rozsahu a ohrožení se prakticky nic neví. Vyhovuje mu mozaika vlhčích lesních luk, lesních lemů a průseků v panonských lužních lesích. Zjevně 
nesnáší současné velkoplošné pasečné lesní hospodaření a mechanickou přípravu půdu, jakož i vysazování stejnověkých stinných lesních porostů. Nutný je 
detailní autekologický výzkum, studium biotopových a ovipozičních preferencí.

Modrásek se může se vyskytovat kdekoliv podél Novomlýnských nádrží, i na loukách pod jejími hrázemi. Především oblast na východ od Novomlýnských nádrží ale nemáme vyjma Soutoku dostatečně zmapovanou – dolní tok Svratky na Vranovicku, dolní tok Moravy (Tvrdonicko po Hodonín) a okolí Nových Mlýnů-Bulhar-Lednice-Ladné. Především v těchto regionech můžete objevit další přežívající populace kriticky ohroženého modráska.  Motýla v současnosti známe z méně než deseti nivních luk, některé z nich však degradují a zarůstají, další nivní louky podél Dyje jsou nyní dokonce zalesňovány. Motýl se na jižní Moravě vyskytuje na plochách s bohatými porosty jestřabiny lékařské (Galega officinalis) a vikví (Vicia spp.), které jsou zde pravděpodobně živnou rostlinou modráska.

Pro ověření výskytu motýla je nezbytné je vyfotit líc i rub motýla, je z našich zástupců rodu Cupido výrazně největší (týká se především 1. generace), samci mají nápadně úzký černý lem na líci křídel – viz Klíč,  více o motýlovi zde. Velmi akutně hrozí záměna s ostatními modrásky rodu Cupido, především modráskem tolicovým a modráskem štírovníkovým, který je ovšem značně menší.

Na všech výše zmíněných místech můžete na jaře potkat také pestrokřídlece podražcové, na Soutoku také např. jasoně dymnivkové či pestrobarvce petrklíčové, jak jsme napsali předposledně a posledně. Jakékoliv nálezy modráska prosím hlaste na info@lepidoptera.cz či na Motýlí klenoty na Facebooku.