„Motýla jsem na své lokalitě nikdy neviděl – a přec tady podle vajíček je…“ (Obecná citace typického českého motýláře)
Metodika hledání vajíček (ovum)
Vyrazte i v zimě či předjaří do přírody a pomozte, prosím, lépe zmapovat našeho nejpřehlíženějšího denního motýla – ostruháčka březového – hledáním jeho nápadných bílých vajíček především na trnkách. Vajíčka můžete hledat také na svých zahrádkách na švestkách či meruňkách (Jihomoraváci). Budeme se těšit na vaše nové údaje – do poznámky postačí zapsat, že šlo nález vajíček.
Ostruháček březový (Thecla betulae) je motýl, jehož dospělci se objevují poměrně pozdě, a to převážně až v srpnu. Obvykle je nacházen jednotlivě jak vysedává na listech keřů. S oblibou se pohybuje v korunách stromů, což značně ztěžuje jeho nalezení. Pro ucelenou galerii zvířete musíte prozatím vyrazit na zahraniční weby, například německé (jiná německá alternativa).
Vajíčka ostruháčka březového jsou obvykle kladena jednotlivě do úžlabí větví trnky obecné ve výšce 50–170 (maximálně 200) cm nad zemí, střední výška ovipozice je v severním Německu zjištěna 110 cm. Motýl přitom výrazně upřednostňuje mladé stromky. Dále platí, že čím teplejší je podnebí v dané oblasti, tím je pestřejší výběr hostitelských rostlin, snůšky jsou větší a jsou kladeny na stinnější místa. Kladení tedy probíhá na osluněné nebo částečně zastíněné stromky. Dalšími živnými rostlinami jsou slivoň švestka, meruňka obecná, velmi vzácně slivoň obecná, třešeň ptačí a střemcha.
Jak hledat snůšky ostruháčka březového
Nejúspěšnější metodou průkazu tohoto mezi denními motýly dosti kryptického druhu je jednoznačně hledání nápadných bílých vajíček v průběhu zimy (zhruba listopad až únor, dají se ale nalézt až do dubna). Je třeba se zaměřit na mladé stromky zmíněné výšky a stáří, tedy 1–6 let a 50 –170 cm výšky. Starší a vysoké kvetoucí keře a stromy, které bývají často pokryty lišejníky, nejsou vhodnými objekty pátrání. Samotné hledání je vzhledem k velikosti vajíček (okolo 1 mm) náročné na koncentraci, proto by mapovatel neměl procházet vhodné porosty soustavně. Přesto jsou vajíčka velmi nápadná a na denního motýla (a ještě k tomu modráskoida) neobvykle velká.
Počet vajíček v nejvhodnějších porostech živných rostlin dosahuje počtu okolo jednoho na metr čtvereční. Motýl výrazně preferuje okraje lesů a remízků, početnost se snižuje do nitra otevřených ploch. V našich podmínkách jej lze často nalézt také v zanedbaných sadech. Je třeba si dát pozor na záměnu s jinými druhy, jako např. píďalka Plemyria rubiginata. Vajíčka ostruháčka březového mají charakteristický tvar a povrch, obvykle jsou kladena po jednom, nicméně výjimkou nejsou ani větší snůšky. Občas lze nalézt 2 vajíčka pospolu, výjimečně až 7 vajíček v jedné snůšce. Hledání usnadňuje pohled shora po kmeni, kdy jsou nejlépe vidět vajíčka uložená v paždí větví. Na vhodných lokalitách lze první vajíčko celkem snadno najít do 10 minut.
Pomozte lépe zmapovat výskyt našich motýlů prostřednictvím svých nálezů či fotek, ať už mailem (info@lepidoptera.cz), nebo na Facebooku (skupina Motýlí klenoty). Zasíláním dat pomáháte motýly chránit.
Zdroj: Volně přeložil Martin Hrouzek z práce Fartmann, T., Timmermann, K. (2006): Where to find the eggs and how to manage the breeding sites of the Brown Hairstreak (Thecla betulae Linnaeus, 1758) in Central Europe. Nota lepidopterologica 29: 117–126.
Foto: L. Johanides, M. Vojtíšek