Kde se ten motýl najednou na chalupě vzal? Můžu ho nějak zachránit? Co mám udělat? Podobné dotazy se objevují nejčastěji na podzim a v zimě. Většinou stačí velmi málo: po delší době zatopíte ve víkendovém objektu a místností najednou poletuje motýl. Setkání s živým motýlem v sychravém podzimním dni či dokonce během zimy, bývá pro mnohé chataře […]
mapování
Pomozte zmapovat výskyt vybraných českých baboček
Jak jste asi počátkem března mnozí postřehli, ze sklepů, krovů, kůlniček, puklin, myších děr, … se za prvním jarním teplým sluncem dere ven významná část našich baboček, z nichž si čtyři – z toho tři navzájem podobné – dnes představíme a odlišíme. Babočka kopřivová je motýlem jen lehce nadprůměrné velikosti, avšak velmi otrlým, nechybí v žádné […]
Cosi k mapování podzimních žluťásků
Pokud se motýly zaobíráte alespoň trochu do hloubky nebo čtete pozorně web Lepidoptery, poměrně nově se nejen do ČR z Balkánu rozšířil citronově zbarvený žluťásek tolicový (Colias erate), který je u nás zvláště běžný s příchodem podzimu. Tím je samozřejmě ideálním a leckde i snadným terčem pro poslední zářijové toulky. Motýl vyhledává antropogenní biotopy jako […]
Motýli, na které lze narazit v „extra“ generacích
Suché a teplé roky s krátkými zimami a intenzivním létem zpravidla přeje motýlům – alespoň co se částečných nebo úplných nových generací týče. Tak si pojďme říci něco k tomu, co hledat a kde to hledat. Plošně v teplých oblastech ČR se do třetí generace pravidelně klube jinak běžná babočka síťkovaná (Araschnia levana), která má […]
Právě létá nejvzácnější český perleťovec – Argynnis niobe
Perleťovec maceškový (info na Lepidopteře; určovací klíč), neboli „Niobák“, je jedním z našich největších perleťovců, velmi silně vázaný na tradiční udržovanou jemnozrnnou krajinu, přežívající vesměs v nepočetných populacích na moravskoslovenském pomezí. Zájemci mohou zvíře dodnes pozorovat konkrétně na Valašsku, zejména v údolí Vsetínské Bečvy, kde se místy ve větších celcích udržela drobná rolnická hospodářství. Navazující menší a […]
Apel k lepšímu zmapování přástevníka starčkového
Právě létají dospělci ohroženého přástevníka starčkového (Tyria jacobaeae). O značné lokálnosti přástevníka a s tím související zvýšený zájem o data s jeho nálezy nejlépe reflektuje mapka rozšíření dotyčného zvířete: Jedná se o dříve relativně rozšířený, dnes ovšem dosti lokální druh pastvin a stepních biotopů, jehož larvy žerou od června do září listy a květy starčku, především starčku přímětníku. Imága […]
Mapujte s námi tři šířící se motýly časného léta
Pomozte lépe zmapovat výskyt našich motýlů prostřednictvím svých nálezů či fotek, ať už mailem (info@lepidoptera.cz), nebo na Facebooku (skupina Motýlí klenoty). Zasíláním dat pomáháte motýly chránit. Bělásek ovocný (Aporia crataegi) patří díky opakovanému masovému řádění jarních larev k vůbec prvním motýlům, nějakým způsobem zmiňovaným v české historické literatuře. V nedávné minulosti šlo druhu nicméně spíše […]
Pomozte zmapovat modráska čičorkového na jižní Moravě
Pomozte nám zmapovat v jihomoravských luzích jednoho z našich nejvzácnějších a nejohroženějších modrásků – modráska čičorkového (Cupido alcetas). V květnu a pak ve druhé generaci od půlky července do začátku srpna můžete motýla potkat na osluněných květnatých vlhčích až mezofilních lesních loukách s bohatými porosty nápadné vikve lesní (Vicia sylvatica) v lužních lesích, v nivách pod hrázemi podél […]
Květnové druhy, které stojí za vidění. A lepší zmapování!
Pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina) je poměrně unikátním časným druhem udržovaných lesostepí či oblastí s jemnou a střídavou mozaikou biotopů, který se s opouštěním půdy rychle stal vzácným. Taková mozaika ploch je lokálně stále běžná pod hřebeny Bílých Karpat – bývalými selskými lesíky, pastvinami a záhumenkami posledních obcí na české straně hor, nyní zpravidla rezervací – proto […]
Jarní obyvatelé Pálavy
Sluncem věčně zalitá jižní a jihozápadní bradla nejznámějšího moravského vápencového pohoří patří k místům, kde naši motýli aktivují nejdříve. Přijde mi tedy logické započít sezónní výpravy právě zde. U nás znám pouze z Pavlovských vrchů, kde byl jednotlivě sbírán v letech 1950-1957 na vápencovém bradle Tabulové hory u Klentnice. Vymřelý (1957), o ekologických nárocích není […]