Cosi k mapování podzimních žluťásků

Pokud se motýly zaobíráte alespoň trochu do hloubky nebo čtete pozorně web Lepidoptery, poměrně nově se nejen do ČR z Balkánu rozšířil citronově zbarvený žluťásek tolicový (Colias erate), který je u nás zvláště běžný s příchodem podzimu. Tím je samozřejmě ideálním a leckde i snadným terčem pro poslední zářijové toulky. Motýl vyhledává antropogenní biotopy jako jsou jeteloviště a vojtěšková pole, nebo alternativně postindustrály (lomy, pískovny, výsypky – velmi typicky např. na ostravských „haldách“).

Mapka rozšíření žluťáska tolicového hovoří poměrně jasnou řečí. Červené jsou recentní nálezy (2002+).
Mapka rozšíření žluťáska tolicového hovoří poměrně jasnou řečí. Červené jsou recentní nálezy (2002+). Žluté resp. oranžové kvadráty jsou nálezy staršího data, leč motýl v nich velmi pravděpodobně stále žije, či do nich migruje, a pouze unikal oku mapovatelů


Rub křídel žluťáska tolicového. Foto D. ČernochPředevším zhruba v druhé polovině září můžete potkat především na pícninových polích třetí generaci těchto zvířat – druh zde může být i hojný, nejspíše však na jižní polovině Moravy; pravidelně zjišťován také v nížinách a úvalech střední a severní Moravy, v Čechách nejčastěji ve středním Polabí. Když někde u cesty uvidíte neposečené vojtěškové pole, zastavte, může to stát za to… Na přirozených biotopech (váté písky, stepi) motýla zastihnete spíše jednotlivě. Samce typické formy (jenž u nás zcela převažují) nelze s jinými druhy zaměnit, bohužel to chce zkontrolovat líc křídel, nejlépe v síťce po pořízení fotky, viz níže vyfocený příklad z 23.7.2015 z uherskohradišťska.

Líc křídel žluťáska tolicového, foto D. Černoch. Při správné a opatrné manipulaci dospělci v síťce nemůžete významněji ublížit
Líc křídel žluťáska tolicového, foto D. Černoch. Při správné a opatrné manipulaci dospělci v síťce nemůžete významněji ublížit

Oproti nevýrazným samcům běžnějšího žluťáska Colias hyale vypadají typické formy žluťáska tolicového v letu sytě žlutě, samice u nás nejčastěji potkáte bílé (forma pallida) – ty jsou větší než samice hyale a mají výrazně širší černý lem, zaměnit se dají spíše s bílou formou Colias crocea (f. helice). Kromě zmiňovaných žluťásků na pícninových polích i postindustriálech potkáte v září také běláska rezedkového a poslední generace běžných druhů motýlů.

Rodina našich žluťásků rodu Colias umí zamotat hlavu i zkušenějším motýlářům.
Rodina našich žluťásků rodu Colias umí zamotat hlavu i zkušenějším motýlářům.


crocea_r_2013_italie_vodrazkovaV září či ještě později v říjnu zaručeně potkáte také většího a ještě sytějšího, avšak prozkoumanějšího žluťáska čilimníkového (Colias crocea), který patří z podzimu k nejčerstvějším, leckdy posledním čerstvým motýlům. Do jisté míry je touto dobou aktivní také celorepublikově běžný a určovatelsky banální žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), který ovšem preferuje spíše světliny a lesní lemy, tou dobou zakvetené např. posledními bodláky a pcháči.

Pomozte lépe zmapovat výskyt našich motýlů prostřednictvím svých nálezů 
či fotek, ať už mailem (info@lepidoptera.cz), nebo na Facebooku 
(skupina Motýlí klenoty). Zasíláním dat pomáháte motýly chránit.