Jak jste asi počátkem března mnozí postřehli, ze sklepů, krovů, kůlniček, puklin, myších děr, … se za prvním jarním teplým sluncem dere ven významná část našich baboček, z nichž si čtyři – z toho tři navzájem podobné – dnes představíme a odlišíme.
Babočka kopřivová je motýlem jen lehce nadprůměrné velikosti, avšak velmi otrlým, nechybí v žádné části ČR. Líc křídel je sytě oranžové barvy, které však s příchodem jarní aktivity významně šuntovatějí a blednou. Ze všech našich baboček se probouzí dost možná nejdříve, vidět tuto babočku tancovat na osluněných kamenech hned vedle kupek posledního tajícího sněhu není žádnou velkou výjimkou. Nechybí na žádné jarní zahradě (chci vědět více).
O poznání větší babočka jilmová je motýl mnohem jednotlivější, avšak zároveň velmi rozšířený, početnost meziročně značně kolísá. Zjara se často vyskytuje na (prozatím) prosluněných lesních lemech s jižní expozicí, často na vyvýšených místech. Základní odstín na líci je okrový (více informací o druhu).
Jak jsme psali v srpnu, třetí do počtu, babočka vrbová, je ultravzácným migrantem na hranici svého areálu, a každý údaj o ní tedy vítáme s odpovídajícím nadšením. Dosahuje velikosti b. jilmové, ovšem základní odstín má spíše jako b. kopřivová. Jedná se tedy o jakousi kombinaci toho nejlepšího z obou našich běžných baboček 
Vtipným leč dobrým poznávacím znakem jsou též její žluté nohy – ne nadarmo se v Británii jmenuje cosi jako babočka žlutonohá (přečtěte si více). Mapovatelé a milovníci přírody na moravsko-slovenském pomezí – zbystřete.
Aktualizace 28.3.2016: hned zkraje roku došlo k dalším nálezům b. vrbové v lesích u Kobeřic u Brna ve Ždánickém lese (P. Frýbort) a taktéž 200 metrů od české hranice v polských Orlických horách (D. Breiter). Nalézání přezimujících jedinců v české krajině tak úspěšně pokračuje.
Babočka osiková – „černopláštník“ – je vzhledově naprosto odlišným druhem, a přesto (jarním) chováním velmi podobným. Platí pro ni rámcově totéž, co pro b. jilmovou s tím, že preferuje spíše chladnější a vyšší polohy. B. osiková momentálně jako by prodělávala poměrně těžko interpretovatelný ústup, počet a povaha vašich případných nálezů nám tedy pomůže situaci o něco lépe porozumět. Snáze se leckdy hledá až v srpnu, kdy se (často značně krotcí) mladí vyklubánci pyšní nádherně krémovým lemem, který se časem otrhává a bledne. Pro další informace ohledně „černopláštníka“ navštivte náš web.
Co se spolupráce s námi týče, uvítáme zejména jarní data z pozorování b. jilmové a b. vrbové. Správný postup viz obrázek nalevo. (Argumenty, proč je taková aktivita prospěšnější, než sezení nad pivem v hospodě, najdete zde.) Činit tak lze např. emailem (info@lepidoptera.cz) či prostřednictvím paralelní facebookové stránky Motýlí klenoty.
Foto: V. Felixová, V. Hotárek, M. Balla, M. Hrouzek